Naposledy jsem seděl nad předchůdcem tj. LXDE asi před 2 možná 3 lety. Se závěrem, že sice je prostředí viditelně rychlé ale málo blbovzdorné.
Už nevím přesně pod jakými to bylo distribucemi, ale nabízená první vizuální seznámení (tedy nikoli sama funkčnost) bila také do očí takovou až syrovou retro zastaralostí. A což bylo, psáno na rovinu a vím že dál poladěno mohl být výsledek příznivější, už proto podvědomě dost předem odrazující.
V těchto dnech jsem neodolal. Venku prší. Motivován také hledat možné jiné řešení pro starší PC, kancelářský počítač s už nepodporovanými Windows XP a v užívání seniora důchodce. Z příbuzenstva.
A protože v mém případě pod Xfce 4.12 spolu s Chromium a LibreOffice provozuji především KDE aplikace jako Dolphin, Gwenview, Digikam a Showfoto, tak jsem byl zvědavý na to jak se s tím vším popasuje právě LXQT?
A když také navíc vyměním tam standardní okenní manažer Openbox za také KDE-idní a porůznu doporučovaný manažer Kwin … tudíž bude asi sláva?, přece jedna knihovní QT rodina a přitom pod (u mne totiž pokaždé velmi líným) mamutím KDE jet já opravdu nemusím.
Zjistil jsem, že právě natažené a po několika vteřinách ustálené Manjaro s LQXT (64 bit) zabírá nyní plus mínus stejnou paměť, jako to Xfce a tedy asi 340 až 350 MB. Proč a asi ještě před 1 rokem Manjaro s Xfce u mne hlásilo nároky téměř dvojnásobné teď neřeším.
Proti Xfce, třeba v odezvách při práci s myší, se subjektivně jeví LQXT jako rychlejší. Tedy je opravdu jistá naděje, že mohlo by nastoupit tam tj. starší PC kde Xfce se už začíná zadýchávat.
Ale na rychlejší ládování Bumbrlíčků jako je LibreOffice nebo Chromium stejně pomůže až asi SSD disk a v tom druhém případě navíc rychlejší internetové připojení.
Tu vizuální stránku, pro mne nikoli prvořadou ale stále důležitou, jsem spokojeně rychle poladil (s Openbox) ku obrazu svému: nic mne za oči netahá a směle srovnávám s tím co mám poladěno pod Xfce.
Ale, ale, ale, experimentování s Kwin (náhrada za Openbox) se mně nevyplatilo a s následkem 2x čisté instalace systému: postupně jsem zjistil že v některých detailech není Kwin plně do LQXT ještě integrován (kompatibilita) a jeho použití se mně proto (zatím!) jeví jako spíše jen ideově samoúčelné. Avšak nikoli oprávněně praktické a jako můj subjektivní a jistě časově omezený názor.
Podstatné je, že jsem pohodlně, v takovém tom základu a aby to nějak i vypadalo a s obětováním napoprvé několik zvědavých hodin na průzkum – byl schopen poladit nasazení LXQT s výše uvedenými aplikacemi pro možného seniora … ale i případně pro mne a abych se přitom cítil „doma“ jako dnes jsem pod Xfce.
Tady a subjektivně mám z LXQT lepší podmíněně(!) pocit než z Mate, to když bych měl někdy Xfce nahradit a protože ono postupně možná(?) i usne.
To podmíněně myslím takovým pořád nutným „dopečením“ LXTE protože místy je stále jaksi syrové: projevuje se to různými zádrhelíky jak s Manjaro spojenými obecně a proto už známými, viz problém třeba se zapnutím firewall, tak ale tomu LXQT jaksi zatím vlastními. Třeba to, že jsem nemohl v oznamovací oblasti panelu u indikovaného Octopi funkčně po kliknutí myší rozvinout nabídku funkcí … a „zázrakem“ se to spravilo … až když jsem náhodně dodatečně našel, stáhl a zprovoznil widget pro počasí a který se umístil v panelu hned vedle. Proč tomu tak ale také neřeším a je to příklad.
Pokud bych se nebál dát LXQT a už mnou dál poladěno na starší počítač k seniorovi, tak to ale neznamená že ten senior nebo vůbec laik přecházející z Windows bude schopný sám si Manjaro s LXQT doma zprovoznit. A kolem věci dotvořit k obrazu svému.
Nebude, protože v očesané nabídce k nastavování hejblat chybí příkladem i taková dnes pohodlná samozřejmost, jako je nastavení a zprovoznění tiskárny. Nebo chybí nabídka pro firewall. Další příklad.
Nutno tedy stále věci dohledávat, experimentovat a případně hledat kompromisy že „něco“ zatím „nějak“ ještě není a jak by mělo … a takový zájemce, když bude mít s Linuxem štěstí, rád skončí třeba u pro něho záměrem vycukrovaného Mintu.
Přesto vše ... mně LXQT zůstane teď nějakou delší dobu na PC nainstalované. Záložně v dualboot a vedle hlavního prostředí Xfce: budu sledovat, jaký bude další vývoj a u obou. Zatím tam, kde nejsou omezující limity ve výkonu a konfiguraci PC, tak po všech stránkách bezproblémovější zůstává použití Xfce.
Toto není pokus o recenzi. Ale pobídnutí, proč se na Manjaro s LXQT někdy podívat.